Klávesové nástroje

Jak jsem k nim přišel a čím jsem si prošel

Jak jsem to měl s kytarou jsem popsal v tomto článku. A jak to bylo s klávesovými nástroji? Úplně jednoduše. Může za to francouzský skladatel, zpěvák, pianista, buřič a náruživý kuřák Serge Gainsbourg. Toho si velice oblíbila moje žena a i mě v mnohém oslovil. Zejména tedy tím klavírem. Sledoval jsem tehdy, asi po desáté, jeho životopisný film a říkal jsem si, že by to bylo krásné umět takhle hrát, aspoň trochu. A po třech pivech jsem si řekl, proč se o to vlastně nepokusit. Ráno mě ta myšlenka pořád držela, tak jsem to rozjel.

Tenkrát mi hodně pomohla kolegyně v práci, která mi za velmi přátelskou cenu prodala klávesy po své dceři. Vůbec nic jsem o tom nevěděl, až na to, že by to mělo mít dynamickou klaviatruru a to mělo. Tak hurá, nástroj jsem měl, z internetu jsem postahoval nějaké učebnice a začalo to. Nebudu tady popisovat cestu mého učení. Jen si připomenu, že jsem pak dlouho řešil, jestli chci hrát na klávesy, nebo na klavír (digitální, o akustickém jsem nikdy nepřemýšlel), tedy po té co jsem zjistil, že to není totéž. Také jsem se párkrát rozhodl pro klávesy, pak pro klavír abych nakonec zjistil, že vlastně nemá cenu to řešit a budu si hrát tak jak chci a na co chci. Ale maličko popíši cestu nástroji, dokud si to pamatuji.

Takže první obyčejné klávesy Yamaha PSR… něco se 64 klávesami by jsme měli. Nevím jak dlouho jsem je měl, ale zvládl jsem na nich veškeré úplné začátky. Pak jsem se začal poohlížet po něčem lepším. Zanedlouho jsem narazil na inzerát a odněkud kolem Trhových Svinů jsem dotáhl Yamahu DGX-220, což už se označovalo jako Portable Grand, ale v podstatě to byly stále jen klávesy s dynamikou a větším rozsahen 70 a něco kláves. Jo a každopádně to mělo lepší zvuk. Pomohl jsem si tím dost, ale kategoricky jsem se nijak neposunul. Taktéž jsem na nich ale strávil dost dlouhou dobu a dost jsem se naučil.

V té době jsem také začal zkoušet hudbu na počítači a nějaké virtuální nástroje. Pořídil jsem si k tomu první nový nástroj, nějaký midi kontroler od Rolandu. Ale to mě neoslovilo a téměř vzápětí jsem to zase poslal dál.

Každopádně přišel milník v mé snaze se něco naučit. Došel jsem do stádia, že už jsem sám nevěděl jak dál a tak jsem si našel učitele a další tři roky pokračoval pod odborným dohledem. Byly to super léta a rád na to vzpomínám. Hodně mě to posunulo dál a měl jsem z toho radost. Také jsem byl v té době ohledně hraní nejaktivnější. Pak se ale začal projevovat nedostatek času. Kačenka roste a péče a starost o ní je čím dál tím více časově náročná. Ale samozřejmě jen v tom pozitivním světle. Pro dítě cokoli. Stejně tak začínám být pracovně vytíženější a nakonec ta největší rána, když manželce diagnostikovali rakovinu. Bohužel jsem musel začít hraní omezovat, dále jsem pokračoval sám bez učitele a už nikdy jsem nebyl tak aktivní a vyhraný. Ale ještě předtím než jsem přestal chodit k učiteli jsem opět vyměnil nástroj, tentokrá již za „skoro opravdový“ hudební nástroj. Pořídil jsem opět bazarový a opět Yamahu … nevím teď přesně. Byl to můj první nástroj s kladívkovou mechanikou a plnou klaviaturou.

Co mě byvilo na tomto nástroji by ten pocit, že to vypadá skoro jako klavír. Pěkně se na to hrálo, ale kladívková mechanika, aspoň v tomto konkrétním nástroji byla velice hlučná. Což samozřejmě při běžné hře nevadilo, ale hodně jsem cvičil na sluchátka, abych neobtěžoval ostatní doma, nebo nebudil dítě. U předchozích nástrojů nebylo nic slyšet, ale s tímto bylo slyšet „bouchání“ po celém bytě. Naštěstí to nikomu nějak extra nevadilo, ale byl to hodně velký rozdíl. To druhé co mi nakonec po nějaké době vadilo byl celkem plochý a laxní zvuk, hlavně basy hodně chyběly, což mi začalo vadit. Do třetice jsem zatoužil zahrát si i s doprovodem. Chvíli jsem to řešil počítačem, ale nebylo to ono. Asi po dvou letech jsem se odhodlal k další výměně za bezkonkurenční, tedy aspoň pro mě v té době (2019) bezkonkurenční Yamahu DGX-660. Má také plný rozsah kláves, má také kladívkovou mechaniku, ale mnohem tišší. Navíc má samozřejmě milion dalších funkcí z nihž v poslední době využívám třeba možnost nahrát si do kláves vlastní midi nějaké skladby, kterou zrovna zkouším. Při cvičení tak nemusím pouštět počítač a vystačím si pouze s klávesy. Stejně tak poslední dobou využívám klávesy na kytaru v kombinaci s efektovou krabičkou. Je to prostě univerzální všestranný nástroj. Yamahu DGX-660 mám doteď a zatím nemám v plánu jí měnit. Její vlastnosti a kvality dalece převyšují mojí úroveň hry, využívám soustu mediálních funkcí a navíc mi dobře slouží i jako kytarové kombo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.