Ibanez GRG 170DX

Po té co jsem se v roce 2020 vrátil ke kytaře, narazil jsem záhy na problém, jak si zahrát popové věci v „Éčku“ a zároveň metalové v „Déčku“. Netrvalo moc dlouho, než jsem přišel na to, že nejlepším řešením jsou dvě kytary. A protože mi Ibanez vyhovuje, rozhodl jsem se pro druhou kytaru téže značky. A protože je pro mě kytara a hudba celkově jedním z mnoha koníčků, které mě ale nijak neživí, rozhodl jsem se hned pro levný bazarový nástroj. A hned jsem jeden našel a přímo u nás v Budějovicích. Ibanez SGA xxx, ta mě však neuspokojila na sto procent a krátce na to jsem narazil na ještě jeden inzerát, kousek od Tábora a neváhal si pro tuto kytaru dojet. Ibanez GRG 170DX.

Zaujalo mě na ní, že je to vlastně ta samá kytara co už mám Ibanez GR170R, akorát modrá a novější. Nakonec se ale ukázalo, že ta nová modrá, je trochu jiná. Nejvýraznější změnou je silnější tělo. Je mnohem tlustší a tedy těžší. Krk má kolem hmatníku bílou hranu a perleťové značky jako žraločí zuby. Celkově se mi novější GRG 170DX zdá kvalitnější a příjemnější, než starší RG170R. Ale jinak jsou na první pohled totožné a na zdi vedle sebe jim to sluší. Mám jí laděnou v éčku a jsou na ní měkčí struny, než na té druhé, která je laděná v déčku a jsou na ní tvrdší struny.

Po pár týdnech hraní jsem se rozhodl pro zablokování tremola, stejně jako u její předchůdkyně a po dalších pár týdnech jsem se opět rozhodl odstranit prostřední snímač, který mi překáží. Zatím mám nakoupený materiál a čekám až bude čas abych se do toho pustil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.